JOHN WAYNE GACY časť. 3 | 06.08.2010

Sedmnáctiletý Johnny Butkovich se, stejně jako většina mladých mužů, zajímal o automobily. O svůj Dodge z roku 1968 neustále pečoval a vylepšoval ho. Rád s ním závodil a věděl, že kvůli novým dílům potřebuje zaměstnání. Johnny začal pracovat pro Gacyho firmu PDM Contractors. Dělal různé přestavby, práce ho bavila, byla dobře zaplacená a s Gacym měl dobrý pracovní vztah. Až do doby, kdy Gacy odmítl Johhnymu zaplatit mzdu za dva měsíce zpět - něco, co Gacy dělal svým zaměstnancům často - aby ušetřil pro sebe nějaké peníze. Naštvaný, že mu Gacy odepřel vydělané peníze, odjel Johnny do domu svého bosse spolu se dvěma kamarády, aby si vzal, to co považoval za své. Jeho požadavek, ale Gacy odmítl - vznikla velká hádka. Po několikera výměnách názorů, kdy oba znesváření kohouti na sebe řvali, Butkovich usoudil, že zřejmě odejde z nepořízenou, a tak Gacyho dům opustil. Nikdy poté už nebyl viděn živý. Mechael Bonnin, rovněž sedmnáctiletý, měl stejně jako Johnny rád manuální práci. Zvlášť rád pracoval se dřevem, v červnu 1976 téměř dokončil restaurační práce na starém jukeboxu, bohužel neměl nikdy možnost projekt dokončit. Při cestě za svými příbuzným zmizel. Billy Caroll Jr. byl tím typem člověka, který se vždy dostane do nějakého maléru. V devíti byl přistižen při krádeži, v jedenácti už ho načapali se zbraní. Billy byl zlomyslný, většinu svého času trávil na ulicích Uptownu - Chicagském předměstí. Když mu bylo šestnáct přivydělával si organizováním schůzek mezi pubertálními homosexuály. Přestože Billy pocházel z úplně jiných společenských poměru jedno měl s Michaelem a Johnnym společného - znal J. W. Gacyho Jr.. 13. června 1976 Billy odešel z domu a už nikdy nebyl spatřen živý. Gregory Godzik svoje zaměstnání u PDM Contractors miloval, nevadila mu ani nepříjemná práce, kterou po něm chtěl jeho šéf, jako třeba úklid kanceláří. Většinu peněz, které vydělal investoval do svého koníčka, kterým byl Pontiac z roku 1966. Na své auto byl patřičně hrdý, přestože svým aktuálním vzhledem oku příliš nelahodilo. Grag měl v plánu ho náležitě vylepšit. 12. prosince 1976 jel vyzvednout svojí přítelkyni, o den později policie našla Potniac, Gregoryho nikoliv. Bylo mu sedmnáct let. 20. ledna 1977, zmizel devatenáctiletý John Szyc. Naposledy byl spatřen za volantem svého Plymouthu Satellite z roku 1971. Zajímavé je, že o malou chvíli později byl jiný mladík zadržen policí, který se pokoušel odjet z benzínové pumpy bez zaplacení v Plymouthu Satellite z roku 1971. Mladík řekl policii, že muž, s kterým žije může tuto situaci vysvětlit. Tímto mužem nebyl nikdo jiný než Gacy, ten uvedl, že dříve mu Szyc automobil prodal. Szyc se stýkal s Gregorym Godzikem i Johnnym Butkovichem, údajně znal i Gacyho, ačkoliv nikdy nebyl zaměstnancem PDM Contractors. Robert Gilroy byl zálesák a milovník koní. 15. září 1977 se měl osmnáctiletý Gilroy sejít s přáteli na autobusové zastávce, aby odjeli jezdit na koních, ale nikdy se tam již neukázal. Jeho otec, seržant Chicagské policie okamžitě zorganizoval pátrání, které ovšem žádnou stopu po Robertovi nepřineslo. Robert Piest zmizel v pouhých patnácti letech. Robova matka ho přijela vyzvednout do jeho tehdejší práce v nemocnici. Robert jí řekl, že bude hned u ní, jen co si promluví s člověkem, který mu zrovna nabízel práci. Už se k ní nikdy nevrátil. Tři hodiny po jeho zmizení byla Policie v Des Plaines informována. Poručík Joseph Kozenczak se ujal vyšetřování. Brzy poté co se dozvěděl jméno člověka, který Piestovi nabízel zaměstnání, klepal poručík Kozenczak na Gacyho dveře. Policista jej vyzval, aby s ním odjel na policejní stanici. Gacy junior odmítl s tím, že měl nedávno úmrtí v rodině, přesto se na policejní stanici hlásil o hodinu později, kde poskytl výpověď, že neví nic o chlapcově zmizení. Poručík Kozenczak se rozhodl, že důkladně prozkoumá minulost podezřelého, proto byl překvapen, když se dozvěděl, že si Gacy před lety pobyl ve vězení za provozování sodomie s teenagerem. Na základě tohoto zjištění se policie rozhodla prohledat Gacyho dům, kde, jak doufali, by mohli objevit Roberta Piesta. 13. prosince 1978 vstoupila policie do domu vlastněného Johne Waynem Gacym Jr., který ovšem momentálně nebyl přítomen. Evidenci podezřelých věcí měl na starosti inspektor Kautz, zde jsou některé z nich: * krabička na šperky obsahující dva řidičské průkazy a několik prstenů, mezi nimi prsten s nápisem Maine West High School rok 1975 a iniciály J.A.S. * krabička s marihuanou a s papírky * sedm erotických kazet ze Švédska * pilulky amylnitritu a vália * zavírací nůž * potřísněný kus koberce * barevné fotografie farmaceutických prodejen a lékáren * adresář * měrka * knihy jako např.: Napnutí teenageři, Práva gayů, Kluk na kole, Sex mezi mužem a chlapcem, Jednadvacet abnormálních sexuálních případů, Dvousetletá příručka gaye, Hlava, ocas a polykání * jeden pár pout s klíči * dřevěné prkno se dvěma dírami na každém konci * šestimilimetrová italská pistole s náboji * policejní odznak * injekční stříkačka pro podkožní injekce, jehla a malá hnědá láhev * oblečení, které by pro Gacyho bylo příliš malé * stvrzenka na roli filmu s výrobním číslem od společnosti Nisson Pharmacy * nylonový provaz Rovněž tři Gacyho automobily byly zkonfiskovány - Chevrolet PickUp z roku 1978 a dodávka měli na boku nápis "PDM Contractors". Třetím do party byl Oldsmobile Delta 88. V kufru auta byli nalezeny kusy vlasů, které byly později rozpoznány jako vlasy Roba Piesta. Později vyšetřovatelé vstoupili do malého prostoru pod podlahou Gacyho domu. Nejdříve policisty udeřil žluklý zápach, o kterém si mysleli, že pochází z kanalizace. Povrch tohoto prostoru byl posypán vápnem, ale zdálo se, že je nedotčený. Policie během prvního prohledání nic jiného nenašla, vyšetřovatelé se tudíž vrátil do svého sídla, kde začali testovat a zkoumat svůj případ do hloubky. Gacy byl přizván na policejní stanici, aby vysvětlil předměty, které se u něj v domě našli. Rozčilený Gacy se ihned dožadoval právníka, který mu doporučil nevypovídat, protože policisté neměli jediný důvod Gacyho obvinit, po čtyřiadvaceti hodinách v cele jej museli propustit. Během dalších dnů vyšetřování, policie předvolala k výslech některé Gacyho přátele. John Wayne je předem informoval, že policie ho vyšetřuje kvůli vraždě chlapce, a že s tím nemá nic společného. Nikdo z jeho přátel nemohl uvěřit, že by byl schopen zabít pubertálního chlapce. Policisté frustrováni tím, že nemají žádnou stopu spojující Gacyho s Robertem Piestem se rozhodli, že Gacyho zatknou za držení marihuany a vália. Den před zatčením se Gacy svěřil svým přátelům a spolupracovníkům, že ve skutečnosti zabil okolo 30-ti lidí, protože byli špatní a snažili se ho vydírat. V době, kdy byl Gacy zatčen, obdržela policie trestní oznámení na Gacyho kvůli sexuálnímu napadení. Jeho autorem byl Jeffrey Ringall, který identifikoval muže, který jej znásilnil. Ringhall (muž ze začátku příběhu) si totiž vybavil sjezd z dálnice, který si zapamatoval, než obdržel další dávku chloroformu. Nakonec po hodinách strávených čekáním u sjezdu zahlédl auto muže, který jej znásilnil. Pronásledoval ho až k domu, kde si poznamenal Gacyho jméno, které uvedl do policejního dotazníku. Díky intenzivnímu vyšetřování a práci v laboratořích se konečně podařilo najít podstatné důkazy. Jeden z prstenů z Gacyho klenotnice patřil Johnu Szycovi, který zmizel o rok dříve. Vyšetřovatelé zjistili, že další tři Gacyho bývalí zaměstnanci také záhadně zmizeli. Účtenka za film, kterou policisté zkonfiskovali v jeho domě patřila spolupracovníkovi Roberta Piesta, jenž jí Robertovi dal v den jeho zmizení. S novými informacemi vyšetřovatelé začali zjišťovat hrůznost případu, kterou si předtím neuvědomovali. Po krátké době se policisté opět vrátili k prohledávání Gacyho domu. J.W. Gacy se konečně přiznal, že někoho zabil, ovšem tvrdil, že to bylo v sebeobraně. Řekl, že tělo spálil pod garáží - označili ono místo. Vyšetřovatelé nezačali kopat ihned, nejdříve chtěli podrobně prozkoumat místo pod podlahou. Po minutách kopání objevili zbytky těla. Ještě ten samý večer byl k vyšetřování povolán okresní lékařský ohledávač Dr. Robert Stein. Okamžitě po svém příjezdu rozpoznal žluklý zápach - charakteristický pach smrti. Stein začal organizovat hledání dalších těl, jakoby se jednalo o archeologické vykopávky. Věděl, že vyproštění zkompostovaného těla musí být provedeno s nejvyšší péčí, aby byla zachována jeho integrita. 22. prosince 1978 se Gacy policii přiznal, že zabil okolo 30-ti lidí a většinu z nich pohřbil pod podlahou svého domu. K první vraždě došlo v lednu 1972, k druhé v lednu 1974 - rok a půl po svatbě. Ještě se přiznal, že své oběti vždy spoutal, pak na ně sexuálně útočil. Aby potlačil jejich křik, nacpal jim do úst ponožky nebo spodní prádlo, zabíjel je škrcením, zatímco je znásilňoval. Používal lano nebo nějakou desku či prkno. Mrtvá těla po několik hodin skladoval pod postelí nebo v podkroví, než je pohřbil pod podlahu. První den kopání policie nalezla dvě těla. První patřilo Johnu Butkovichovi, bylo pohřbeno pod garáží. Druhé tělo našli pod domovní podlahou. Jak ubíhali dny počet těl narůstal. U některých se hluboko v krku našlo spodní prádlo. Některá těla byla tak blízko sebe, že se policie domnívala, že byla pohřbena najednou. Gacy potvrdil, že při různých příležitostech zabil i několik chlapců za den. 28. prosince policie vyndala všech dvacetsedm těl z Gacyho domu. Další tělo předtím našli pod garáží. Tělo Franka Landingina, jehož řidičák měl Gacy v domě, našli v řece Des Plaines. Landingin nebyl jedinou obětí, která se našla v řece. Rovněž 28. prosince vyšetřovatelé z řeky Des Plaines vyjmuli tělo Jamese Mazzara, jenž měl stále ucpané hrdlo spodním prádlem. Koroner řekl, že toto zapadlé prádlo Mazzara udusilo. Gacy policistům vysvětlil, že tato těla házel do řeky, protože pod podlahou již docházelo volné místo a z věčného rytí do země ho začala bolet záda. Až do února policie rozkopávala Gacyho majetek. Prozkoumali dům od střechy po sklep, nicméně další těla už nenašli. Hledání se oproti předpokladům, kvůli bouřkám a silné zimě, značně protáhlo. Přesto nepřestávali věřit, že najdou ještě nějaká těla - a měli pravdu. Dělník, jenž pracoval na Gacyho dvorku, došel k dalšímu hroznému objevu. V betonu našel mužské tělo ve stále solidním stavu. Muž měl na sobě jeansové kraťasy a zásnubní prsten. Gacyho oběti, do té doby byli pouze mladíci nebo homosexuálové, ale nyní ženatý muž. Týden na to bylo v řece Illionis objeveno další tělo, už jedenatřicáté. V identifikaci vyšetřovatelům pomohlo mladíkovo tetování "Tim Lee". Timothy O'Rourke byl obdivovatelem kung-fu legendy Bruce Lee, proto si na rameno vytetoval své křestní jméno a příjmení zmíněného herce. Gacy se s Timem seznámil pravděpodobně v jednom z gay barů v New Townu. O'Rourkovo tělo se našlo v řece hned u Gacyho domu. Krátce na to byl Gacyho dům zdemolován. Vyšetřovatelé však stále nebyli schopni najít tělo Roberta Piesta, to pořád chybělo. Zbytky Roberta Piesta byly nalezeny v dubnu 1979 v řece Illinois. Silné proudy je zanesly až do Dreseden Dam, kde byly objeveny. Krátce nato Piestova rodina zažalovala Gacyho za vraždu, Iowskou Board of Parole (úřad, jenž rozhoduje o propuštění vězňů na čestné slovo), Nápravné oddělení a chicagskou policii za nedbalost. Náhradou požadovali 85 milionů dolarů. 6. ledna 1980 začal v Chicagu proces s masovým vrahem Johnem Waynem Gacym. Členové poroty, pět žen a sedm mužů, začali poslouchat úvodní řeč prokurátora Boba Ebana. Mluvil o životě a příšerné smrti Roberta Piesta, o odpovědnosti J.W. Gacyho za ni a o dalších dvaatřiceti mladých mužích. Mluvil o Gacyho vyšetřování, o objevení těl v jeho domě, o tom, jak Gacyho činy byli záměrné a racionální. Eganův odpůrce - jeden z Gacyho obhájců oponoval. Snažil se poroto přesvědčit o Gacyho šílenství, o tom, že jeho činy byly ve skutečnosti iracionální a impulsivní - že nad sebou obžalovaný při svých činech ztrácel kontrolu. Po té co od obou stran zazněla úvodní řeč, začal provoz na lavici svědků. Marko Butkovich, otec Gacyho oběti Johna Butkoviche byl první z dlouhé řady rodinných příslušníků obětí. Někteří z nich se před soudcem z lítosti nad ztrátou blízkého rozplakali, někteří jim z lavice svědků posílali poslední pozdravy. Rodinné příslušníky nahradili bývalí Gacyho spolupracovníci, kteří popisovali, jak je Gacy lákal do pout nebo obtěžoval svými návrhy. Proces se trval několik týdnů, kromě rodinných příslušníků, známých a Gacyho ex-zaměstnanců obhajoba předvolala rovněž psychology, kteří zkoumali duševní stav obviněného. Celkem státní zástupce povolal přes šedesát svědků. 24. února začala obhajoba, a k překvapení většiny lidí, účastnících se procesu, prvním svědkem obhajoby byl Jeffrey Ringall. Všeobecně se očekávalo, že bude svědčit v souladu se žalobou. Ringall nevěřil, že by Gacy při svém činu mohl uvažovat racionálně, ovšem nakonec musel být ze soudní síně odveden, protože při líčení svého znásilnění začal hystericky brečet. Na Gacym přitom nebyly patrné žádné emoce. Obhajoba pokračovala v předvolávání svědků z Gacyho okolí. Rodinu, přátele, sousedy. Svědectví Lellie Grexa se nakonec ukázalo né příliš výhodné. Nazvala totiž Gacyho "velmi skvělým mužem", což podporovalo myšlenku obžaloby - Gacy byl smysluplný, když vraždil. Po pěti týdnech, poté co bylo předvoláno celkem přes sto svědků, si vzala porota na rozmyšlenou pouze dvě hodiny: "Porota shledala obviněného Johna Wayna Gacyho vinným". Gacy byl převezen do Menardova nápravného zařízení, kde byl po letech apelací zabit smrtící injekcí.